Výživa koček

Zařazení do systému, trávení

Kočka domácí (Felis silvestris f. catus) byla domestikovaná poměrně pozdě z kočky divoké. Do Evropy se začala šířit až na přelomu našeho letopočtu. Je řazena do řádu šelmy, čeleď kočkovití.
Kočka je masožravec a její trávicí trakt i přes domestikaci je stále přizpůsoben k příjmu především masité potravy. Kočka je tedy závislá na příjmu živočišných krmiv více než pes. Na rozdíl od psů kočka sní jen tolik, kolik potřebuje. Když kočce nechutná potrava, zůstane raději několik dní hladem. Pozor na krmení koček mlékem! Mléko kočkám chutná, ale neprospívá. Působením žaludečních šťáv se mléko v žaludku kočky srazí a stane se nestravitelným. Proto kočkám podáváme k pití raději čistou vodu.
V dutině ústní nepůsobí amyláza (enzym štěpící cukry), potrava je zde pouze mechanicky zpracovávána. V žaludku působí velké množství kyseliny chlorovodíkové, která ničí bakterie. Kočky tak mají menší citlivost k bakteriálním infekcím z krmiva. V žaludku mají kočky velmi vyvinutou podslizniční svalovinu, při průchodu ostrého předmětu se tato svalovina smrští a obrátí předmět tak, aby šel tupým koncem ven (jehlový reflex). Krmiva rostlinného původu tráví kočky špatně (na rozdíl od psů).

Potřeba živin

Kočky stejně jako psi potřebují ke svému životu bílkoviny, tuky a cukry jako základní stavební jednotky a zdroj energie. Krmivo musí obsahovat rovněž vitamíny a minerální látky. Všechny živiny by měly být v krmivu obsaženy v takovém množství, aby nebyl narušen výživný stav a zdraví zvířete. Podrobněji jsme jednotlivé živiny rozebírali u psů.
Esenciálními živinami pro kočky jsou aminokyseliny taurin a arginin, kyselina arachidonová a vitamin A. Tyto látky musí kočky přijímat v potravě, protože si je sami nedokáží vytvořit.
Mezi krmiva zcela nevhodná pro kočky patří čokoláda a kakao. Tyto pochutiny obsahují jedovaté alkaloidy, které působí toxicky. Rovněž by se neměly podávat pokrmy příliš kořeněné a solené (způsobují onemocnění ledvin).

• Výživa kotěte
  1. – 3. týden je kotě kojeno od matky. V případě nedostatku mateřského mléka, krmíme kotě sušeným mlékem od veterináře. Kravské nebo kozí mléko není vhodné neboť způsobuje zažívací potíže. Od 4. týdne jsou koťata přikrmována. Vhodná je pevná strava (popřípadě namočená ve vodě) na kterou si koťata zvyknou během několika dní. Koťata, stejně jako jiná mláďata, mají rychlejší metabolismus a tím i vyšší nároky na živiny. Potřeba bílkovin je udávána kolem 35 %, obsah tuku v krmivu by se měl pohybovat v rozmezí 15 – 20 %. V krmivu by měl být dostatek vitaminu A a taurinu.
• Výživa březí a kojící kočky
  V průběhu březosti stoupají nároky na potřebu živin kočky oproti běžnému stavu velmi výrazně. Délka březosti je 58 – 70 dní a nárůst hmotnosti plynule roste a celkově se zvyšuje v průměru o třetinu běžné hmotnosti. Obdobně se zvyšuje i příjem krmiva. V době kojení se potřeba energie zvyšuje až 4 násobně.

Komerčně vyráběné suché směsi pro kočky (i pro psy) zajišťují dostatek potřebných živin. Obsah živin a deklarované znaky jsou uvedeny na obalu, kde rovněž najdeme i složení krmiva. Krmivo je snadno skladovatelné (v suchu) a jeho příprava je velmi jednoduchá. Zbytky krmiva můžeme nechat v suché misce tak dlouho, dokud ho zvíře nedojí. V případě domácí stravy (vaření) je nutné dbát na zvláštnosti ve výživě koček a podle toho stravu připravovat. Obsah živin, energie a vitaminů můžeme pouze předpokládat. Většinou nejsme schopni ani přibližně určit množství živin v připraveném krmení. Doma uvařené pokrmy musíme po několika hodinách v misce zlikvidovat, neboť je zde velké riziko kontaminace nežádoucími mikroorganismy. Z těchto důvodů doporučujeme krmit vaše domácí mazlíčky suchými kompletními komerčně vyráběnými směsmi.

Text: Ing. Silvie Sajfridová Ph.D.

PETTY mix	PETTY complete	PETTY complete mix